Lesy potřebují ke svému zdraví prořezávky. Prořezávání zajišťuje správný růst, zvyšuje hodnotu lesa a zlepšuje jeho kondici. Ponsse se specializuje na lesní stroje s metodou řezu na délku, při níž se již v lese řežou kmeny pro různé účely. Tato metoda hraje důležitou roli v odpovědném lesním hospodářství.  

Stromy a kořeny musí v neprořezávaném lese soupeřit o živiny. Navíc jsou náchylné k poškození sněhem, větrem a dalšími vlivy.

„Prořezávky mají zajistit dobrý stav a růst lesů a také zabezpečit přísun suroviny. Prořezávky jsou nezbytné, pokud je cílem správná péče o lesy,“ vysvětluje Tuomo Moilanen, lesní specialista společnosti Ponsse a oblastní ředitel pro Německo a Rakousko.

Při prořezávkách se odstraňují stromy s nízkým potenciálem: poškozené, zlomené a méně kvalitní. Kvalitní stromy s nejlepší schopností růstu se ponechávají na místě.

Úspěšnost prořezávky ovlivňuje péče o porost před zahájením těžby. Když přijde čas na prořezávku, je klíčový význam lesního stroje na řez na délku, aby nedošlo k poškození zbývajících stromů a půdy.

Na začátku 19. století se ve Finsku používalo především výběrové kácení, což je přesný opak prořezávky, kdy se vybírají a kácejí nejlepší stromy.

„Když se k těžbě vybírají vždy ty nejlepší stromy, zůstávají ty nejhorší, které dávají vzniknout dalším generacím, což snižuje kvalitu lesa,“ upozorňuje Moilanen.

Při zodpovědném lesním hospodaření zůstává produktivita lesa vysoká po celá desetiletí. Při těžbě se klade důraz na důslednost a biologickou rozmanitost. Je třeba zabránit zbytečnému poškozování lesa a brát ohled na cenné hodnoty, jako je například tlející dřevo.

„Cenná stanoviště se ponechávají bez zásahu. Neodstraňují se žádné stromy a nepřistupuje se k nim lesní technikou. Zodpovědné prořezávky se provádějí ve vhodném ročním období v závislosti na lese a půdě. Prořezávky prováděné v nevhodném ročním období způsobují zbytečné škody na lese,“ dodává Moilanen.

Ve správně ošetřovaném lese je prořezávka jednodušší. Práci operátora usnadňuje také předmýtní probírka a zlepšuje kvalitu práce: viditelnost je lepší poté, co byla před prořezávkou odstraněna část podrostu v okolí stromů.

Ponsse se specializuje na metodu „řezu na délku“, při níž se kmeny řežou již v lese pro různé účely, například na řezivo nebo na celulózu. Tato metoda hraje důležitou roli v odpovědném lesním hospodářství.

„Jednou z největších výhod této metody je, že při kácení lze chránit půdu ponecháním větví a korun stromů na cestě. Těžební stroj i vyvážecí souprava pak jedou po chráněné stopě, což méně zatěžuje půdu,“ říká Moilanen.

Při metodě řezu na délku vyvážejí vyvážecí soupravy náklad z lesů, aniž by tahaly stromy o zem. Při kmenové metodě se naopak k silnici přivážejí celé stromy včetně větví a vrcholků. Prořezávka metodou řezu na délku umožňuje nepoškozený odvoz cenné suroviny.

„Při kmenové metodě je náročné udržet vysokou úroveň kvality. Když se v lese při první prořezávce pokácí dlouhé kmeny, bude obtížné je odvézt, aniž by došlo k jejich poškození,“ říká Moilanen.

Při prořezávce by se měly zachovat dvacetimetrové rozestupy mezi stopami. Zbytečné objížďky v lese vytvářejí další stopy, které by měly být co nejpřímější. Od stroje se vyžaduje stabilita a obsluha musí mít výborný výhled na celou pracovní plochu, aby bylo možné stromy účinně prořezávat bez poškození jiných stromů.

Zejména při první prořezávce jsou lesy často husté a průměrná velikost kmene je malá. Aby se dosáhlo dostatečné produktivity, je třeba malé kmeny zpracovávat přesně a rychle. Geometrie jeřábu a řídicí systém stroje musí podporovat efektivní a přesné operace.

„Obsluha během směny zpracuje stovky nebo i více než tisíc kmenů. Práce musí být snadná, aby se operátor nevyčerpal. Zde hraje důležitou roli ergonomie,“ říká Moilanen.

Stromy odstraněné při prořezávce mohou být také poškozené nebo nežádané. Nechtěné stromy lze na ploše ponechat jako semenáče nebo mohou být mnohem větší než ostatní stromy.

„Při prořezávce shora je třeba odstraňovat i velké stromy. To klade požadavek na velikost těžební hlavice a sílu jeřábu. Prořezávání shora nelze provádět malými lesními stroji,“ konstatuje Moilanen.

Lesní stroje Ponsse mají široké pásy, což zvětšuje plochu vůči zemi a snižuje tlak na povrch. Tlak směřující k zemi musí být dostatečně nízký, aby lesní stroj zbytečně nepoškozoval zbývající kořeny stromů a půdu.